Z veřejného prostoru se vytrácí síla rozumu a nahrazuje ji síla decibelů. Vítězí hlasitý populismus nad odborností, což má drtivé dopady i přímo u nás v Prostějově — například v podobě raketového růstu cen bydlení.

Společnost dnes bojuje se „syndromem zadní lavice”. Místo pracovitých lidí, kteří věcem rozumí, dostává prostor ten nejhlasitější, jenž sice problematice nerozumí, ale dokáže vše vtipně glosovat a naslibovat nesplnitelné. Odborníci se často bojí věcně argumentovat fakty, aby nesklidili vlnu urážek. Prázdný názor dnes na sítích slouží jako neprůstřelný štít a hloubka znalostí se bohužel mylně interpretuje jako arogance.

Kulturně-animátorská mise místo správy města

Je jistě hezké, že nám v Prostějově přibyly gastro akce, pivní festivaly a že se můžeme pochlubit hezkými tribunami fotbalového stadionu. Jisté ale je, že nic z toho nevyřeší realitu nedostupného bydlení, kritický nedostatek parkovacích ploch ani fakt, že je 96 % městských bytů bariérových. Takhle to opravdu nefunguje. Je to přesně ten výsledek, kdy vedení města pojme své působení jako „kulturně-animátorskou misi” a zcela rezignuje na řešení skutečných problémů každodenního života.

Ignorování reality a faktů vidíme typicky u naší zcela neřízené bytové politiky. Ta staví na bezhlavém rozprodávání městských bytů a naivní víře, že volný trh zajistí dostupné bydlení. Výsledky této politiky „od stolu” jsou alarmující:

  • Ceny bydlení v Prostějově stouply za poslední čtyři roky až trojnásobně.
  • Mladí lidé z města odcházejí, protože sehnat dostupné bydlení je téměř nemožné.

Svěřili byste letadlo vtipálkovi, nebo pilotovi?

Když letíte na dovolenou, také nesvěříte řízení letadla „nejvtipnějšímu” cestujícímu jen proto, že vám slíbil let zadarmo. Vsadíte na pilota, který přesně ví, jak fungují přístroje na palubní desce. Skutečná správa města není show. Vyžaduje hodiny studia dat, oponenturu expertů a osobní pokoru.

Je načase si přiznat, že naše veřejná debata potřebuje očistu. V Prostějově 2:0 volíme selský rozum a věcnou debatu bez urážek. Vtipy nás sice na chvíli pobaví, ale díry v silnicích, chybějící parkovací místa ani díry v městském rozpočtu za nás „předsedové ze zadních lavic” nespraví. Přestaňme se nechat opíjet nesplnitelnými sliby a začněme se konečně ptát na konkrétní výsledky.