Petr Lysek je chlap, který raději staví a projektuje, než aby o tom jen mluvil. Jako projektant, který vyměnil beskydské kopce za hanáckou rovinu, vnáší do městských zakázek inženýrskou přesnost a zdravý selský rozum. Kdyby město bylo stavbou, Petr je tím člověkem, který by zkontroloval každý nosný pilíř, aby vše drželo tak, jak má.
- Když jdeš po městě, co tě jako projektanta nejvíc „tahá za oči“?
Jako projektanta mě nejvíc bolí vizuální smog a častá nekoncepčnost investic. Prostějov má fantastické architektonické základy – od historického jádra přes secesi až po špičkový meziválečný funkcionalismus. Je to město s obrovskou architektonickou noblesou.
Proto mě pak o to víc tahá za oči, když vidím necitlivé zásahy: nevkusné reklamní poutače, plastová okna na historických fasádách nebo levné materiály tam, kde by veřejný prostor zasloužil kvalitu a detail. Moderní město nemusí křičet barvami a tvary, jeho síla je v čistotě, jednotném konceptu a respektu k tomu, co tu zanechali předkové.
- Jsi rodák z Beskyd – jak vnímáš život v Prostějově oproti horám a co tě na Hané nejvíc překvapilo?
Z Beskyd jsem byl zvyklý na hory, déšť a místy divočejší společnost. Haná mě hned na začátku uzemnila svou nekonečnou, a pro mne celkem depresivní, rovinou. To jsem ale tak trochu čekal, nicméně deštníky v rukou cyklistů při každé kapce deště mne tehdy velmi fascinovaly. Přitom jsem měl pocit, že Prostějov je město, ve kterém neprší a vidět v červnu žlutou, od slunce spálenou trávu, bylo velké překvapení.
Co mě někdy rozčilovalo, a stále ještě rozčiluje, je taková hanácká rozvážnost. Použil bych trochu jiný výraz, ale nechci se nikoho dotknout :-) .
Život je tu klidnější, lidé jsou více spjatí s půdou a tradicemi, což dává městu velmi poklidnou atmosféru. Samozřejmě to sebou nese i negativa a já s oblibou říkám, že Prostějov je takový normalizační skanzen, kde se věci mění buď pomalu a nebo vůbec.
- Je možné stavět rychle, levně a přitom kvalitně? Jaký je v tom trik?
V stavebnictví platí poučka, že si ze tří parametrů – rychle, levně, kvalitně – můžete vybrat jen dva. Pokud má ale stavba fungovat dlouhodobě, je nutné si nejprve ujasnit, co vlastně znamená „levně“. Levná rozhodně není stavba z nekvalitních materiálů a s ošizeným vybavením, která začne za pár let chátrat a vyžadovat drahé opravy.
Skutečný „trik“ spočívá v důkladné přípravě. Základem je kvalitní projektová dokumentace, zkušený stavební dozor a především jasné zadání ze strany investora. Ten musí od začátku vědět, co od stavby očekává a jaké funkce má plnit.
U větších zakázek považuji za ideální cestu architektonickou soutěž se záštitou ČKA, která dokáže najít nejlepší architektonické i urbanistické řešení. Soutěž (byť v jednodušší formě) bych ale preferoval i u menších stavění.
Je velká škoda, že například v Prostějově skončila jediná proběhlá architektonická soutěž – na řešení jižní části centra – bez realizace pod stolem. Právě to je ukázka toho, jak se dobrá příprava promrhá.
- Kdyby ses mohl stát na jeden den primátorem, jaký jeden stavební „průšvih“ bys okamžitě zastavil či vyměnil?
Okamžitě bych vyhlásil stopku přemíře asfaltu a betonu v širším centru na úkor zeleně a odstartoval bych proměnu parkovacích ploch a zanedbaných plácků (např. v okolí tržnice nebo některých vnitrobloků) na moderní pobytové zóny.
Nejde o to zakazovat auta, ale vrátit ulicím rovnováhu. Chtěl bych do Prostějova dostat víc prvků tzv. modro-zelené infrastruktury – tedy stromů, které v létě chladí, a propustných povrchů, které umí pracovat s dešťovou vodou. Veřejný prostor v 21. století už prostě nemůže být jen parkoviště, musí to být místo, kde chcete dobrovolně strávit čas.
- Co bude pro tebe osobně tím největším důkazem, že se Prostějov začíná měnit k lepšímu?
Až uvidím, že se nová, odvážná architektura přestane ve městě vnímat jako hrozba, ale začne se brát jako přirozené pokračování té historické. Důkazem pro mě bude úspěšná oživení městských brownfieldů a lokalit, které dnes spí (jako jsou staré průmyslové areály nebo kasárna), a jejich proměna v živé čtvrti s pestrým mixem bydlení, služeb a zeleně. Když se mladí lidé a kreativci přestanou z Prostějova stěhovat do Olomouce nebo Brna, protože doma najdou stejně inspirativní, moderní a sebevědomé prostředí pro život.
- Otázka na tělo: Je pro tebe základem dne ranní káva, nebo čaj?
Dvě kávy.